Udržitelnost jako dynamická rovnováha
Možnosti a význam pěstování jedlé vegetace
v urbanizovaném prostředí | Adéla Šoborová, Martin Žák
Příspěvek se zaměřuje na možnosti pěstování jedlé vegetace v urbanizovaném prostředí a na specifické výzvy, které s touto činností souvisejí. Produkce potravin ve veřejném prostoru je analyzována na základě nových projektů v Brně a Benešově, jež jsou porovnávány se zaběhlými iniciativami ve skotských městech Edinburgh a Dundee. Studie ukazuje opakující se vzorec, kdy iniciátorem bývá jednotlivec nebo skupina, často s aktivistickým pozadím, s cílem zlepšit životní prostředí. Zásadním problémem je neexistence legislativního rámce, který by tyto aktivity podporoval, což vede k heslu „raději žádat o prominutí než o povolení.“ Tato neformálnost zároveň podporuje komunitní spolupráci, potravinovou soběstačnost, zlepšování kvality života ve městech a v neposlední řadě se nepřímo podílí na formování nového legislativního rámce.
Adaptační opatření na změnu klimatu ve veřejných prostranstvích rezidenčních čtvrtí
v zahraničí v mírném podnebném pásu s využitím pro česká sídliště | Radek Jakeš
Článek navazuje na práci doktoranda věnující se obecnému tématu adaptace českých sídlišť na změnu klimatu. Práce doplňuje katalog adaptačních opatření na změnu klimatu na českých sídlištích, které rozšiřuje o zahraniční příklady. Práce se v této fázi soustředí na zahraniční projekty ve srovnatelných klimatických podmínkách, které jsou využitelné jako reference k uplatnění na českých sídlištích. Projekt vybírá projekty, které využívají revitalizace veřejných prostranství k aplikování adaptačních opatření v dané lokalitě, dále pak projekty, fungující díky samotné aktivitě obyvatel dané lokality. Příspěvek vychází z katalogu adaptačních opatření, které doktorand zpracoval v rámci své dosavadní práce a vybírá projekty rozsahově a svojí náplní srovnatelné s českými příklady. Projekt se zabývá tímto tématem, jelikož sídliště tvoří svojí rozlohou výrazné celky v České republice a výrazně ovlivňují celkové klima svojí lokality. Adaptační opatření začínají být na českých sídlištích realizována ve stále větším počtu v rámci různých projektů. Práce má za cíl zahraniční opatření lokalizovat, analyzovat a zařazovat do přehledu opatření aplikovatelných na našem území.
Glamping a udržitelnost | Nikola Puchelová
Příspěvek se věnuje glampingu, alternativní formě ubytování v přírodě, která zahrnuje minimalistické objekty jako maringotky, tiny houses, domy na stromech a týpí. Tento trend, rozšířený v České republice i mezinárodně, poskytuje návštěvníkům možnost komfortního individuálního ubytování v bezprostřední blízkosti přírody. Glamping je často spojován s ekologickými a udržitelnými iniciativami v cestovním ruchu. Nicméně nelze předpokládat, že všechny glampingové objekty splňují standardy udržitelnosti. Klíčovými faktory pro posouzení jsou nejen použité materiály, energetická náročnost a další ekologické aspekty, ale také další prostorové či vizuální stopy, které mohou ovlivnit okolní prostředí. Příspěvek analyzuje různé udržitelné aspekty glampingu a zkoumá jeho přínosy a dopady na okolí. Cílem je otevřít diskuzi o dopadech glampingu na životní prostředí a nabídnout podklady pro další úvahy o požadavcích na jeho umístění či provoz s ohledem na udržitelnost.
