Vitalita veřejného prostoru
Vztah radnice a veřejného prostoru
v menších sídlech v 21. století | Ladislav Podracký
Článek se zabývá vazbou radnice a okolí v menším sídle. Soudobé radnice v menších sídlech v ČR a západní Evropě, kterým se věnuji v rámci výzkumu k mé disertační práci, jsou velmi různorodé; jednu vlastnost mají ovšem ve většině případů společnou – jasnou vazbu mezi interiérem a exteriérem. Vazba mezi radnicí a jejím okolím existovala od doby vzniku této typologie ve středověku. V době, kdy je většina služeb zprostředkovaná on-line, by se mohlo zdát, že funkce radnice již nemá v dnešním světě místo. Radnice, zejména v menším sídle, je dnes ale mnohem víc než jen úřadem. Příklady řešené v rámci výzkumu jsou především společnými prostory pro setkávání a shromažďování; často se zde nachází sál, hospoda či komerční vybavenost. Tyto funkce výrazně ovlivňují okolní veřejný prostor. Vazba mezi parterem a okolím ovlivňuje nejen uživatelskou přívětivost radnic, ale v konečném důsledku celé centrum. Článek konfrontuje vědecké závěry jiných autorů s poznatky plynoucími z vlastní analýzy. Krom rozboru hranice mezi veřejným prostorem a provozem radnice se příspěvek zabývá i charakterem parteru radnice. Poznatky jsou demonstrovány na konkrétních
Společensko-kulturní aktivity a jejich vliv
na veřejný prostor venkovských sídel | Andrea Abelová
Společensko-kulturní a drobné spolkové aktivity pořádané na venkovských sídlech představují přínos nejen pro komunitní život, ale i pro veřejný prostor. Kulturní život ve veřejném prostoru nabízí příležitosti k setrvání a užívání prostoru, a tak přispívá k jeho významu a vitalitě. Příspěvek se zaměřuje na venkovská sídla ve Středočeském kraji, která v současné době procházejí značným rozvojem, což má mimo jiné vliv na jejich společenský život a potřeby ve veřejném prostoru. Náves, jako hlavní veřejný prostor venkovského sídla, začíná mít nové potřeby nejen u nových, ale i u stávajících obyvatel, a na to by měla reagovat jeho současná interpretace. Pozornost by měla být věnována ale všem veřejným prostorům, aktivní místa nemusí představovat jen hlavní prostor v jádru obce - hodnotná místa se často nacházejí i mimo hlavní osy sídla. Nejen díky tomu, je tak veřejný prostor na venkovských sídlech často jednodušší a s větším zaměřením na potřeby místní komunity. Cílem příspěvku je prostřednictvím společensko-kulturních aktivit zmapovat aktivní veřejné prostory, posoudit jejich roli v celkové struktuře sídla a analyzovat jejich současný stav z hlediska architektonických aspektů. Toto pozorování může být důležité pro další rozvoj a interpretaci veřejných prostorů na venkově.
Veřejný prostor v menších městech nebo vesnicích z pohledu veřejného pracovního prostoru | Eva Kosíková
Pandemie přinesla nové hybridní způsoby práce, díky kterým se veřejný prostor stal atraktivním místem pro práci. Menší města a obce by měla vytvářet prostředí, které podpoří práci v místě bydliště tím omezí odliv obyvatel do velkých měst. Tento přístup navíc přispívá ke snížení uhlíkové stopy spojené s každodenním dojížděním. Řešením mohou být malé kanceláře a pracovní zóny s kvalitním připojením, například při obecních úřadech či knihovnách, částečně financované dotacemi. Další možností jsou veřejné pracovní prostory v kavárnách, cukrárnách a jiných druzích občanské vybavenosti. Venkovní pracovní prostory na náměstích a v parcích zase přinášejí možnost práce v přirozeném prostředí. Dalším trendem je navrhování interiérů administrativních budov, které napodobují veřejný prostor a veřejná prostranství.
